Jak na aktivní učení ve velkých skupinách?

Přednáška je stále jednou z nejrozšířenějších forem vysokoškolské výuky – a zároveň jednou z nejčastěji kritizovaných. Často slýcháme doporučení, jak výuku „aktivizovat“, více zapojovat studující nebo rozvíjet jejich hlubší porozumění. Mnohá z těchto doporučení však vycházejí z ideálních podmínek: menších skupin a moderně uspořádané učebny. Jak ale aktivně pracovat, když realita vypadá jinak? Co když stojíme před osmdesáti, stovkou či ještě větším počtem studujících v klasické posluchárně typu „divadlo“, s omezenými možnostmi pohybu a všelijakou akustikou?

Tato vzdělávací akce – ať už ji nazveme přednáškou, seminářem či workshopem – je koncipována jako autentická zkušenost. Uskuteční se ve velké přednáškové místnosti a cíleně počítá s vysokým počtem účastníků. Účastníci si na vlastní kůži vyzkouší, jaké techniky aktivního učení lze smysluplně využít i s velkými skupinami, a budou průběžně reflektovat jejich dopad na zapojení, pozornost a porozumění studujících. Společně se zaměříme na otázku, kterou si klade řada vyučujících: jaký je dnes vlastně účel přednášky? Setkání nabídne prostor pro diskusi o roli přednášky v současném vysokoškolském kontextu i inspiraci pro drobné, ale funkční změny, které mohou mít výrazný vliv na učení studujících – i ve zdánlivě nehostinných podmínkách.

Výsledky učení:

Účastníci budou schopni diskutovat význam přednášky v současné vysokoškolské výuce a porovnat různé formy výuky z hlediska využití aktivní a transmisivní výuky.
Účastníci budou schopni vysvětlit dopady aktivního učení ve velkých přednáškách na studijní výsledky, motivaci a míru zapojení studentů.
Účastníci budou schopni popsat různé techniky aktivního učení využitelné ve velkých přednáškách.
Účastníci budou schopni popsat způsoby práce s formativním hodnocením a reflexí v průběhu přednášky.

Kompetence rozvíjené v programu:

Kurz rozvíjí kompetence spadající do pilíře 1 (Plánování a příprava výuky) a do pilíře 2 (Vedení výuky) Rámce pro efektivní výuku na UK. Především se soustředí na následující kompetence:

(Pilíř 1) Vyučující volí výukové strategie, které přispívají k dosažení očekávaných výsledků učení, a přizpůsobuje je potřebám studujících.
(Pilíř 2) Vyučující používá různé strategie, které podporují aktivní učení.
(Pilíř 2) Vyučující vede studující k přijímání odpovědnosti za vlastní učení.

Lektoři:

MUDr. Martin Vejražka, Ph.D.

Vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na téže fakultě posléze absolvoval i doktorské studium v oboru biochemie a patobiochemie. Ve výzkumu se zabýval volnými radikály a reaktivními formami kyslíku. Kromě toho, že vyučuje lékařskou biochemii, se také věnuje rozvoji medicínského vzdělávání. Mimo jiné stál u zrodu WikiSkript, dnes nejnavštěvovanějšího webu pro pregraduální studium medicíny. Dlouhodobě se zabývá metodami hodnocení výsledků vzdělávání. Mezi jeho koníčky patří společenský tanec a klasická lingvistika. Dovolenou trávil nejraději na horách, absolvoval přechody mnoha velehor; v současnosti ovšem relaxuje spíše s rodinou na chatě a na malé dřevěné plachetnici.

Mgr. Bartłomiej Wróblewski

Absolvoval Kazimierz Wielki University (Bydgoszcz, Polsko), kde získal magisterský titul v oboru anglická filologie a postgraduální titul v pedagogice. V současné době pracuje jako koordinátor rozvoje pedagogických kompetencí na Univerzitě Karlově v Praze a je místopředsedou platformy Paedagogium. Podílí se na přípravě, vývoji a koordinaci systému vzdělávání pro akademické pracovníky a doktorandy v oblasti pedagogických kompetencí. Přispívá ke zvyšování kvality akademické výuky na Univerzitě Karlově prostřednictvím svého zapojení do různých projektů. Kompetenčně odpovídá za koordinaci vzniku center pro podporu výuky na Univerzitě Karlově. Je rovněž spoluautorem Rámce pro efektivní výuku na Univerzitě Karlově.