Grant na podporu inovací ve výuce 2026

Mgr. Ing. Magdalena Fiřtová, Ph.D.
Fakulta sociálních věd / Institut mezinárodních studií

Projekt usiluje o systematický rozvoj kompetencí magisterských studujících společenských věd tak, aby dokázali porozumět fungování umělé inteligence a kriticky vyhodnocovat její výstupy. Projekt je zaměřen především na praktické a oborově ukotvené posilování schopnosti studentů analyticky číst, vyhodnocovat a reflexivně interpretovat texty generované velkými jazykovými modely (LLM), využívanými prostřednictvím nástrojů typu ChatGPT, Claude, Gemini či Microsoft Copilot. Záměrem je překročit rovinu pouhého užívání AI a vést studenty k hlubšímu porozumění jejím principům a omezením. Projekt posílí připravenost studentů kriticky pracovat s nástroji umělé inteligence v akademické i profesní praxi. Součástí projektu je i podpora pedagogů – spolupráce s expertem na velké jazykové modely jim nabídne nové vhledy, praktické dovednosti i inspiraci, jak s AI pracovat ve výuce promyšleně a s větší jistotou. Výsledky evaluace budou využity pro zkvalitnění zadávání úkolů s AI.

Výuková inovace bude realizována prostřednictvím několika na sebe navazujících výukových aktivit. První fáze obsahuje expertní workshop vedený specialistou na jazykové modely, jehož cílem je objasnit principy fungování LLM, jejich limity, typické způsoby generování chyb (např. halucinace, zkreslení, neexplicitní zdrojování) a etické aspekty jejich používání. Workshop bude nahrán a zpřístupněn jako dlouhodobě využitelný výukový zdroj. Teoretické dovednosti získané během workshopu budou dále rozvíjeny prostřednictvím úkolu, v němž studenti mají zpracovat samostatný kritický komentář k textu, který vygenerovala AI na základě vlastního studentského promptu.  V další fázi studenti obdrží individuální zpětnou vazbu od vyučujících a proběhne reflexivní debriefing, v němž studenti budou sdílet své zkušenosti, identifikovat klíčové obtíže, porovnávat své přístupy a společně reflektovat způsob využití této kompetence v dalším studiu. Podstatnou složkou této zpětné vazby je řízená diskuse, která podporuje vrstevnické učení.

 Evaluace dopadů inovace bude realizována kvalitativní cestou formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů vedených sociologem. Data pro evaluaci inovace budou doplněna prostřednictvím analýzy studentských textů a reflexivního debriefingu.

Cesta pacienta zdravotnickým systémem: public health jako rámec klinického rozhodování

MUDr. Mgr. Jolana Kopsa Těšinová, Ph.D.
1. lékařská fakulta / Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva

Projekt se zaměřuje na inovaci předstátnicové výuky předmětu Veřejné zdravotnictví a medicínské právo prostřednictvím integrovaného problémově orientovaného výukového bloku, jehož cílem je systematicky rozvíjet schopnost studujících chápat klinické rozhodování jako součást cesty pacienta zdravotnickým systémem v rámci public health (veřejného zdravotnictví) a jeho organizačních, právních, sociálních a populačně-zdravotních souvislostí. Inovace reaguje na identifikované limity stávající výuky, která poskytuje studentům solidní znalostní základ, avšak pouze omezeně podporuje jejich schopnost integrovat jednotlivé dimenze péče v jedné komplexní rozhodovací situaci.

Projekt vychází z předpokladu, že jednotlivá klinická rozhodnutí nejsou izolovanými odbornými akty, ale zásadně ovlivňují kontinuitu péče, dostupnost zdravotních a sociálních služeb, koordinaci intervencí a dlouhodobé dopady na zdraví populace. Cílem inovace je proto posílit u studujících porozumění tomu, jak se klinické rozhodování promítá do celkové trajektorie pacienta zdravotnickým systémem a jak souhrn těchto rozhodnutí formuje fungování zdravotnického systému a populačně-zdravotní výsledky.

Jádrem projektu je práce s jedním komplexním klinickým problémem z oblasti preventabilního onemocnění, který je koncipován jako integrovaná rozhodovací situace zasazená do dvou rovnocenných kontextů poskytování péče – prezenční péče realizované při přímém kontaktu pacienta s lékařem a péče zprostředkované digitálními a telemedicínskými nástroji. Toto paralelní uspořádání umožňuje studujícím systematicky porovnávat, jak se v závislosti na organizačním, právním a technologickém rámci proměňuje proces klinického a sdíleného rozhodování, dostupnost služeb, koordinace péče i riziko vzniku nerovností v přístupu ke zdravotní péči.

Problémový scénář je dále koncipován jako flexibilní rámec aplikovatelný na různé typy pacientů (dospělého, nezletilého a pacienta z vulnerabilní skupiny). Studující tak sledují cestu pacienta zdravotnickým systémem od prvního kontaktu přes klíčové rozhodovací uzly klinické, právní a organizační povahy až po návaznost zdravotních a sociálních služeb a dlouhodobé důsledky zvolených postupů pro pacienta i populaci. Volba preventabilního onemocnění umožňuje srozumitelně analyzovat vztah mezi individuálním klinickým rozhodováním, systémovými opatřeními a dlouhodobou zátěží zdravotnického systému.

Struktura problémového scénáře je současně navržena jako přenositelný model, který lze po ověření v rámci projektu adaptovat i na další klinické situace z oblasti preventabilních onemocnění, aniž by bylo nutné měnit základní didaktickou koncepci výukového bloku nebo rozšiřovat jeho časovou dotaci.

Významným prvkem inovace je práce s vybranými agregovanými zdravotnickými daty a populačními ukazateli, které slouží jako podpůrný kontext pro klinické rozhodování u konkrétního pacienta. Tento přístup cíleně podporuje rozvoj digitálních kompetencí relevantních pro současnou lékařskou praxi, zejména schopnost orientace v datech, práce s digitálními zdroji a reflexe rozhodování v digitálně zprostředkovaném prostředí zdravotní péče.

Projekt přináší kvalitativní posun od tematicky fragmentovaného osvojování znalostí k integrovanému, kontextovému a hodnotově ukotvenému uvažování o pacientovi jako součásti širšího zdravotnického systému. Po absolvování inovovaného výukového bloku budou studující schopni strukturovaně propojovat klinické rozhodování s právními, organizačními, sociálními a populačně-zdravotními souvislostmi, reflektovat dlouhodobé dopady péče na dostupnost služeb a zdraví populace a využívat systémové informace jako podklad pro informované rozhodování. Výstupem projektu bude metodicky zpracovaný, opakovatelný problémově orientovaný výukový blok s dlouhodobým využitím v předstátnicové výuce a s vysokým potenciálem přenositelnosti do dalších studijních programů UK.

Inovace výuky Osobnostní a sociální výchovy v přípravě budoucích učitelů v kontextu revize Rámcového vzdělávacího programu ZV

PhDr. Tereza Krčmářová, Ph.D.
Pedagogická fakulta / Katedra preprimární a primární pedagogiky

Revize RVP ZV z roku 2025 posiluje důraz na osobnostní a sociální rozvoj žáků, kultivaci vztahů, práci s emocemi, podporu wellbeingu a vytváření bezpečného a podporujícího klimatu jako podmínky efektivního učení. Tyto změny se přímo promítají do požadavků na přípravu budoucích učitelů primárních škol, zejména do výuky předmětu Osobnostní a sociální výchova II (dále jen OSV II), který je zaměřen na didaktické uchopení témat OSV v primárním vzdělávání. Stávající kurz OSV II je povinným předmětem realizovaným jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, každoročně jím projde přes 160 studujících, což výrazně zvyšuje dopad a význam navrhované inovace. Kurz OSV II plynule navazuje na OSV I, který je sebezkušenostně orientovaný a podporuje osobnostně-sociální rozvoj samotných studujících. OSV II na tuto zkušenost navazuje „obrácením perspektivy“ směrem k žákům: studující své prožité zkušenosti převádějí do didaktické roviny a učí se, jak OSV plánovat, vést a reflektovat ve školní praxi.

Projekt reaguje na naléhavou potřebu upravit zejména obsah kurzu OSV II tak, aby korespondoval s revidovaným RVP ZV, posiloval profesní kompetence studujících učitelství dle Kompetenčního rámce absolventa učitelství a systematicky je vedl k tomu, jak plánovat, vést a reflektovat OSV ve výuce v roli třídního učitele. Výzkumy ukazují, že socio-emoční dovednosti a schopnost budovat podporující vztahy významně ovlivňují učení a fungování žáků i profesní připravenost budoucích učitelů (např. Farrer et al., 2024; Felcmannová, 2023; Nohavová et al., 2025). Zpráva OECD Education at a Glance 2025 zároveň zdůrazňuje, že práce s emocemi, stresem a nejistotou má být chápána jako základní pedagogická dovednost, nikoli jako doplňkové téma.

Cílem projektu je zvýšit připravenost studentů učitelství v oblasti didaktiky OSV v kontextu revidovaného RVP ZV, a podpořit tak jejich pozitivní postoj k novému pojetí OSV jako samostatného vzdělávacího oboru. Tento postoj je podmínkou úspěšné implementace RVP ZV ve školní praxi. Inovace se zaměří na posílení tematických bloků týkajících se práce s emocemi a zátěží, budování vztahů a sociální opory ve třídním kolektivu, facilitace reflexe, vedení náročných rozhovorů a řešení konfliktních situací. Kurz bude strukturován tak, aby propojoval sebezkušenostní rovinu s profesní aplikací a požadavky RVP ZV do uceleného rámce didaktiky OSV.

Součástí inovace bude intenzivnější využití dostupných metodických materiálů založených na evidenced based přístupech, vrstevnického učení  a prožitkových přístupů, které podporují hlubší porozumění.

Evaluační část projektu využije analýzu studentských reflexí a dotazník zaměřený na vnímanou profesní připravenost v tématech OSV s cílem porozumět tomu, jak inovovaný kurz k této připravenosti přispěl.

Očekávaným výstupem je ucelený koncept inovované výuky OSV II, ověření dostupných metodických materiálů pro podporu socioemočního učení žáků studujícími učitelství a empiricky podložené závěry, které přispějí k systematickému rozvoji kompetencí budoucích učitelů v oblasti OSV v souladu s RVP ZV 2025.  Rozsah a hloubka navrhované inovace však přesahuje běžné kapacitní a finanční možnosti výuky bez cílené podpory. Projekt tak podpoří dlouhodobě udržitelnou kvalitu výuky OSV v programu učitelství pro 1. stupeň ZŠ na PEDF UK, rozvoj kompetencí definovaných v Rámci pro efektivní výuku u jejich vyučujících. Může být inspirací pro obdobné kurzy zajišťované jinými pracovišti.

Think Like a Doctor: Virtuální pacienti ve výuce histologie

MUDr. Anna Malečková, Ph.D.
Lékařská fakulta v Plzni / Ústav histologie a embryologie

Simulační výuka je v současnosti považována za jednu z klíčových a mezinárodně uznávaných strategií ve vzdělávání budoucích lékařů, neboť umožňuje studujícím aktivně jednat, rozhodovat se a reflektovat své kroky v bezpečném a didakticky strukturovaném prostředí. V praxi je však tato strategie dosud dominantně využívána zejména v klinických předmětech, kde podporuje rozvoj klinického uvažování (clinical reasoning), rozhodovacích dovedností a kritického myšlení. Její potenciál však zatím zůstává nedostatečně využit ve výuce teoretických a preklinických předmětů, jako je histologie, a to přesto, že právě zde může významně přispět k hlubšímu porozumění komplexním strukturám, jejich funkci a klinickému významu, a současně podpořit učení směřující k vyšším kognitivním cílům dle Bloomovy taxonomie.

Projekt reaguje na dlouhodobě diskutovanou potřebu systematického propojování teoretické a klinické složky studia na lékařských fakultách a přináší prakticky realizovatelné řešení na úrovni preklinické výuky. Jeho hlavním cílem je systematicky inovovat výuku histologie prostřednictvím implementace tzv. low-tech virtuálních pacientů jako plnohodnotné formy simulační výuky, přizpůsobené znalostní úrovni studujících 2. ročníku lékařských fakult. Virtuální pacienti budou koncipováni jako scénáře založené na autentických klinických situacích, v nichž budou studující aktivně pracovat s histologickými nálezy, analyzovat je, formulovat závěry a rozhodovat se v klinickém kontextu. Projekt je navržen s důrazem na dlouhodobou udržitelnost, neboť využívá pedagogicky promyšlený low-tech přístup, který je ekonomicky nenáročný, organizačně realizovatelný a snadno přenositelný do běžné výukové praxe bez potřeby dalšího financování. 

Hlavními cíli projektu jsou:

1) Příprava sady virtuálních pacientů (5) určených pro studující, doplněných o podrobný metodický popis pro vyučující (výukové cíle, návaznost na výsledky učení, materiály pro studující pro seznámení s teoretickým kontextem tématu před vlastní výukou (flipped classroom), vlastní průběh aktivity včetně její facilitace vyučujícím, strukturovaná reflexe (debriefing), návaznost na hodnocení v předmětu). Scénáře budou vznikat ve spolupráci s klinickými pracovišti a budou vycházet z již odpilotovaných kazuistik využívaných ve výuce histologie.

2) Revize stávajícího nastavení výuky na Ústavu histologie a embryologie, se zaměřením na jasné vymezení a ověřitelnost výsledků učení (learning outcomes), jejich sladění s výukovými aktivitami a hodnocením (constructive alignment) a na realistické vyčíslení studijní zátěže studujících potřebné k jejich dosažení.

3) Včasné seznámení studujících s principy simulační výuky již v preklinické fázi studia, což vytvoří předpoklady pro efektivní využívání simulační medicíny v navazujících klinických předmětech.

4) Edukace dalších vyučujících v oblasti simulační výuky s cílem podpořit její širší a dlouhodobě udržitelnou implementaci.

Očekávaným přínosem projektu je zvýšení kvality výuky histologie, posílení propojení teoretických znalostí s klinickou praxí a rozvoj kritického myšlení studujících. Projekt zároveň vytvoří udržitelný a přenositelný model simulační výuky, který může být dále využit a rozvíjen i v dalších teoretických a preklinických předmětech na lékařských fakultách.

Praktické názorné cvičení z českého znakového jazyka zaměřené na podporu inovativních forem výuky a rozvoj jazykových a komunikačních kompetencí v přirozeném prostředí komunity neslyšících

Mgr. Lucie Sedláčková Půlpánová
Filozofická fakulta / Ústav bohemistiky pro cizince a komunikaci neslyšících

Cílem projektu je prostřednictvím digitálních inovací inovovat výuku ČZJ, jež pro slyšících studenty představuje výzvu kvůli odlišné modalitě. Znakový jazyk je jazykem vizuálně-motorickým, což znamená, že oproti mluvním jazykům hlavně spoléhá na zrak a pohyb komunikačních partnerů. V tomto ohledu je nesmírně důležité podpořit vizuální složku výuky. Příprava příhodných videí by mohla zvýšit kvalitu zpětné vazby a hodnocení ve výuce českého znakového jazyka. Videa budou připravována především lektory a budou sloužit jako nástroj pro systematickou reflexi výkonu studentů.

Očekáváme, že studující budou více zapojeni do sebehodnocení, naučí se lépe rozpoznávat a uvědomovat si vhodné využití jazykových prostředků v různých komunikačních situacích. Díky vizuálně konkrétní zpětné vazbě získají jasnější představu o svých silných stránkách i oblastech, které je třeba rozvíjet. Cílem projektu je prostřednictvím digitálních videí zvýšit kvalitu zpětné vazby a hodnocení ve výuce českého znakového jazyka. Videa připravovaná lektory umožní studentům systematickou reflexi výkonu a podpoří jejich sebehodnocení.

Implementace problem-based learning do klinických předmětů prostřednictvím kazuistik

Mgr. Petra Sedlářová
3. lékařská fakulta UK / Ústav ošetřovatelství    

Projekt se zaměřuje na inovaci výuky klinických předmětů interního, chirurgického a pediatrického ošetřovatelství prostřednictvím zavedení problémového učení (PBL) založeného na práci s klinickými kazuistikami. Výuka bude probíhat „opačně“ – od reálného klinického případu k pochopení projevů, diagnostiky a léčby onemocnění, teprve následně budou řešeny ošetřovatelské souvislosti.

Jde o pilotní projekt, v rámci kterého budou v každém ze tří klinických předmětů zpracována tři témata formou PBL kazuistik. Výuka proběhne ve velkých skupinách rozdělených do týmů, formou tandemové spolupráce vyučujících a odbornic z praxe, s podporou digitálních nástrojů (Padlet/Miro). Studenti se budou učit komplexní péči o pacienta, zahrnující somatickou složku, psychosociální podporu, edukaci pacienta a rodiny i principy atraumatické péče.

Pilotně vytvořené kazuistiky budou dále rozšiřovány a sdíleny s kolegy. Smyslem inovace je podpořit aktivitu studentů, rozvíjet klinické myšlení a více propojit teorii s praxí. Inovace zároveň podporuje systematické využívání formativního hodnocení a umožňuje vyučujícím průběžně reagovat na potřeby studentů v průběhu celého PBL procesu.

Výsledkem projektu bude pilotně ověřený systém klinicky orientované výuky, který bude rozšiřován v rámci již uvedených tří předmětů a diseminován do dalších předmětů.

Inovace předmětů Řízení pedagogického procesu I a II: Autoevaluace školy a implementace AI do řízení pedagogického procesu

Mgr. Zuzana Svobodová, Ph.D., DBA
Pedagogická fakulta UK / Katedra andragogiky a managementu vzdělávání

Navrhovaný projekt se zaměřuje na inovaci výuky dvou návazných předmětů studijního programu Školský management – Řízení pedagogického procesu I (1. ročník, letní semestr) a Řízení pedagogického procesu II (2. ročník, zimní semestr). Cílem projektu je systematicky posílit aktivní učení, práci se zpětnou vazbou a propojení teoretických poznatků s reálnou praxí prostřednictvím dvousemestrální projektové a problémově orientované výuky.

V předmětu ŘPP I bude inovace zaměřena na oblast autoevaluace školy. Studující budou pracovat s reálným problémem nově vznikající klinické školy a vytvoří diagnostický nástroj pro analýzu potřeb školy a návrh praktického využití kritérií kvalitní školy České školní inspekce v prostředí klinické školy. Výuka bude realizována formou project-based a problem-based learningu, kdy studující v týmech analyzují kontext školy, identifikují klíčové oblasti kvality a navrhují nástroje sběru a interpretace dat. Součástí procesu bude průběžná formativní zpětná vazba, vzájemné hodnocení a reflexe učení.

Na tyto výstupy naváže inovace v předmětu ŘPP II, která se zaměří na koncepci digitalizace školy a implementaci umělé inteligence do pedagogického procesu a řízení školy. Studující zde vytvoří návrh digitální a AI strategie školy, který bude přímo vycházet z diagnostických zjištění z ŘPP I. Součástí výstupu bude také zjednodušený scénář řízení změny, reflektující možné reakce aktérů školy a principy pedagogického leadershipu. Výuka bude opět postavena na aktivní práci studujících, týmové spolupráci a řízené reflexi.

Inovace přinese zásadní posun oproti stávající praxi, kdy jsou jednotlivá témata vyučována spíše odděleně. Nově budou propojena do ucelené dvousemestrální výukové linie s konkrétními a prakticky využitelnými výstupy. Projekt posílí odpovědnost studujících za vlastní učení, jejich schopnost pracovat se zpětnou vazbou, aplikovat kritéria kvality školy a strategicky uvažovat o digitalizaci a využití AI ve školství.

Očekávaným přínosem projektu je zvýšení relevance a kvality výuky, rozvoj klíčových manažerských a analytických kompetencí studujících a vznik praktických nástrojů využitelných nejen v prostředí klinické školy i v dalších předmětech školského managementu. Inovace je koncipována jako dlouhodobě udržitelná a bude trvale začleněna do sylabů obou předmětů.

Vytvoření předmětu k přípravě studentů na Hugo Sinzheimer Moot Court Competition

doc. JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D.
Právnická fakulta UK / Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení

Projekt reaguje na potřebu systémově ukotvit dosud nekreditovanou studentskou aktivitu – přípravu na mezinárodní soutěž v simulovaném soudu z evropského pracovního práva Hugo Sinzheimer Moot Court Competition. Fakulta se soutěže účastní již několik let, úsilí studentů však probíhá mimo oficiální strukturu studia (nejedná se o samostatný předmět), bez kreditového ohodnocení a bez jasně definovaných výsledků učení. Cílem je tuto aktivitu transformovat na didakticky promyšlený předmět postavený na projektovém učení, kde studenti v týmech pracují na celosemestrálním projektu. 

Badatelská sada „Meteority a jejich analogy“: Nástroj pro rozvoj přírodovědné argumentace

doc. RNDr. Jakub Trubač, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta / Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů

Projekt inovuje výuku identifikace hornin zavedením strategie Inquiry-Based Learning (badatelsky orientovaná výuka). Namísto tradiční demonstrace vzácných vzorků vytváříme pro studenty sadu „Lovci meteoritů“, která obsahuje jak pravé meteority, tak jejich matoucí pozemské analogy (tzv. meteor-wrongs – strusky, magnetit, čedič). Studenti se v rámci semináře učí aplikovat vědeckou metodu: formulovat hypotézy, provádět nedestruktivní testy (hustota, magnetismus, vryp) a na základě důkazů vylučovat nesprávné možnosti.

Hlavním přínosem je posun od pasivního osvojování faktů k aktivnímu rozvoji dovedností. Studenti (budoucí učitelé) si osvojí nejen praktickou dovednost rozpoznat meteorit, ale především didaktické know-how, jak toto atraktivní téma učit badatelsky. Výstupem projektu je ověřená metodika, fyzické sady vzorků a volně dostupný určovací klíč, což umožní absolventům přenést tuto inovaci přímo do jejich budoucí pedagogické praxe na ZŠ a SŠ.