Pojmové vs. myšlenkové mapy: Jak zvolit správný nástroj vizualizace ve výuce

Pojmové a myšlenkové mapy patří mezi známější nástroje vizualizace informací, které podporují porozumění, organizaci znalostí i rozvoj kritického myšlení. Přestože bývají často zaměňovány, vycházejí z odlišných principů a nabízejí rozdílné možnosti využití ve vzdělávacím procesu. Zatímco myšlenkové mapy zpravidla slouží k zachycení nápadů, asociací a tvůrčímu rozvíjení tématu, pojmové mapy kladou důraz na strukturování vztahů mezi koncepty a podporují hlubší pochopení vzájemných souvislostí.
V rámci programu se seznámíme s konkrétní příklady využití map ve vysokoškolské praxi. Ukážeme si možnosti jejich využití při uvádění nového učiva, strukturaci odborných témat, podpoře skupinové spolupráce i při přípravě závěrečných prací. Diskutovat budeme rovněž výhody a limity jednotlivých přístupů, vhodnost jejich použití pro různé vzdělávací cíle a zkušenosti s digitálními nástroji, které tvorbu map usnadňují.

Výsledky učení:

Po absolvování workshopu účastnice a účastníci:

– vysvětlí základní vlastnosti, principy a rozdílnosti pojmových a myšlenkových map;
– poznají a dodrží pravidla pro vytvoření pojmové a myšlenkové mapu;
– využijí pojmové a myšlenkové mapy je ve správném kontextu jako didaktický prostředek, součást edukačního procesu nebo hodnocení výstupu studujících;
– vyhodnotí jejich zapojení do konkrétní části edukačního procesu aktivním nebo pasivním způsobem.

Kompetence rozvíjené v programu:

Kurz rozvíjí kompetence spadající do pilíře 1 (Plánování a příprava výuky), pilíře 2 (Vedení výuky) a pilíře 3 (Zpětná vazba a hodnocení) Rámce pro efektivní výuku na UK.

Lektorka:

PhDr. Petra Vaňková, Ph.D.

PhDr. Petra Vaňková, Ph.D., je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Aktuálně působí částečně na KITTV PedF UK jako odborný asistent a současně jako učitel informaticky zaměřených předmětů na základní škole v Praze. Zabývá se vizualizací vědomostí, jejich prezentací a hodnocením (pojmové a myšlenkové mapování, mapy pojmů aj.), interaktivními technologiemi zapojovanými do edukačního procesu (interaktivní tabule, mobilní dotyková zařízení aj.) a rozvojem algoritmického myšlení prostřednictvím propedeutických programovacích jazyků a robotických programovatelných hraček, nejvíce na úrovni základní školy. V současnosti externě spolupracuje s NPI v rámci aktivit, které se zaměřují na pojetí rozvoje informatického myšlení a digitální gramotnosti na základní škole v souvislosti se změnami RVP ZV, zapojuje se jako lektor do programu ICT metodik/koordinátor.