AI-generované vzdělávací simulace

Jak byste reagovali, kdyby vaše organizace čelila mediální bouři po nešťastné kampani nebo by na vás zaútočila skupina hacktivistů, kteří vás obviní z neetického chování, nebo byste museli řešit globální krizi spojenou s vývojem superinteligentní AI? Díky AI-generovaným simulacím v prostředí velkých jazykových modelů si to můžete vyzkoušet, zjistit, jak byste reagovali pod tlakem, a samozřejmě získat zpětnou vazbu.

Obrázek generovaný autorem v nástroji Midjourney

Jak to funguje

Generativní AI se často využívá pouze k urychlení stávajících vzdělávacích postupů nebo k administrativě. Cílem tohoto projektu však bylo otestovat a vytvořit jednoduše aplikovatelný způsob, jak využít generátory textu k interaktivnímu a individualizovanému vzdělávání. Nejde o e-learning nebo webináře, kde jen pasivně sledujete obsah. AI simulace vás vrhnou přímo do připravených scénářů, které mají nastavené základní parametry, ale celý děj řídí velké jazykové modely, které v podobě dostupných nástrojů jako ChatGPT, Claude nebo Gemini reagují na odpovědi, přizpůsobuje se jim a poskytují zpětnou vazbu šitou přímo na míru.

Projekt je teoreticky ukotven v tzv. APAM frameworku, který představuje AI jako mentora i vzdělávacího partnera. V praxi to znamená, že správně napromptovaný chatbot může studujícím představovat nové informace a koncepty a zároveň vyzkoušet jejich schopnost využít tyto informace v praxi. Například při vedení týmu, zvládání krizové komunikace nebo zvládání eticky sporných strategických rozhodnutí.

Každý scénář má svá vlastní pravidla, jednotlivé fáze i zpětnou vazbu. Všechny podstatné parametry je možné upravovat přímo v promptu a nastavovat tak obtížnost jednotlivých situací. Při tvorbě scénářů záleží hlavně na představivosti – mohou vycházet z reálných situací anebo být založené na zcela fiktivních událostech. V pilotním testování si studující prošli několika konkrétními scénáři – například simulací mediální krize, kdy po kontroverzní kampani s influencerem museli rozhodovat o vhodné strategii a konkrétních krocích řešení problému. Dostali se také do pozice zástupců fiktivních organizací a vedli napjaté vyjednávání s aktivistickou skupinou, která je obviňovala z neetických praktik. Další scénář vycházel přímo z publikované predikce nazvané „AI 2027″. Při něm studující zastávali roli člena týmu strategické komunikace v éře superinteligentní umělé inteligence, ve kterém šlo o simulaci rozhodování v nejistotě a geopolitických souvislostech.

Jednotlivé scénáře postupně vznikají a můžete si je sami vyzkoušet na stránkách předmětu Umělá inteligence v komunikaci. K dispozici je otevřený textový prompt i odkaz na „Custom GPTs”.

„Byl to stres“

Projekt jsme pilotně testovali primárně mezi studujícími oborů Mediální studia, Žurnalistika a Strategická komunikace a odborníky na generativní AI. Z pilotního průzkumu vyplynulo, že většina účastníků hodnotila simulace jako velmi realistické, poutavé a přínosné. Studující oceňovali zejména možnost bezpečně chybovat a zkoušet různé strategie bez reálných následků.

„Veliká podobnost s reálným světem a skvělá reakce AI,“ napsal jeden ze studujících. Další dodal: „Bylo to stresující, ale v dobrém slova smyslu – jako trénink pod tlakem.“ Zajímavé přitom je, že právě tento pocit napětí a mírného stresu uváděla většina účastníků. I přes to (nebo možná právě proto) je scénáře dokázaly vtáhnout do děje. Celkově tak byly hodnoceny velmi pozitivně a jako inspirativní zkušenost.

I přesto mají svá slabá místa. Testování například odhalilo potřebu jasnějších instrukcí a strukturovanější zpětné vazby, což je nyní zapracováváno do další verze. V některých případech studující také zmiňovali nejasný kontext scénáře, což zdůrazňuje potřebu osobní facilitace. Simulace by tak měly působit jako doplněk vzdělávacího procesu, ne jako jeho náhrada. Simulace generované velkými jazykovými modely samozřejmě také mohou vykazovat jistou míru halucinací nebo jazykových nepřesností, s čímž je potřeba počítat.

I přes tyto nedostatky užitečnost simulací potvrdilo i závěrečné hodnocení. Všichni účastníci pilotního testování (studující i konzultanti) ohodnotili přínos zařazení AI simulací do výuky nejvyššími hodnotami, s průměrem 5,55 ze 6 bodů.

Jak simulace využít i v jiných předmětech

V rámci rozšiřování využití jsem vytvořil také asistenta SIMULaiTOR – nástroj, který pomáhá vyučujícím i studujícím navrhovat vlastní interaktivní vzdělávací scénáře. Ty pak mohou být použity jako prompty pro nástroje umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Gemini nebo Claude. Asistent vede uživatele krok za krokem procesem návrhu: od definice cílů simulace přes tvorbu situace až po strukturu zpětné vazby a hodnocení.

Díky tomu lze AI-generované simulace snadno přizpůsobit i mimo oblast komunikace. Mohou se stát užitečným nástrojem v humanitních i přírodovědných oborech.